Athény začínají v jednáních tahat za delší konec provazu

Athény dnes startují další kolo tvrdých vyjednávání s Trojkou (MMF, ECB a EK). Jde o rozpočet na rok 2014.

Zatímco podle výpočtů Trojky oproti původním plánům chybí v rozpočtu na rok 2014 přes 2 miliardy euro, podle řeckých odhadů je to pouze 500 milionů eur.

Je jasné, že se řeckému ministru financí nechce do dalšího kola škrtů v úřednických platech a do zvyšování daní. Poslední plán na zvýšení pozemkových daní vyvolává napříč Řeckem silný odpor (pravděpodobně i proto, že pozemkovým daním se dá velice těžko vyhnout) a přibližně dvacet poslanců vládní strany Antonio Samarase již odmítlo na konci tohoto měsíce pro zákon zvednout ruku. Řekové navíc  tentokrát mohou poprvé od startu krize tahat v jednáních s Trojkou za trochu delší konec provazu.

Hlavním argumentem na straně Athén je letošní lepší výběr daní a výkon hospodářství (oproti plánu). Současně si je třeba uvědomit, že řecká ekonomika prakticky vyrovnala deficit běžného účtu platební bilance.V roce 2008 přitom hospodařila se schodkem běžného účtu okolo 15 % HDP – to znamená, že na běžné hospodaření potřebovala ročně ze zahraničí injekci v hodnotě 15 % HDP (kapitálu, úvěrů) a nyní nepotřebuje prakticky nic. V podobném stavu je státní rozpočet. Ten se ze schodku okolo 10 % HDP tento rok dostal do primárního přebytku – to znamená, že bez splátek úroků z dluhu si řecký stát nepotřebuje půjčovat na trzích na běžné hospodaření. V jednání s Trojkou tak dochází k posunu v rozložení sil. Zatímco dříve bez dohody s věřiteli hrozilo, že Řekové nebudou mít na výplaty penzí, platů a sociálních dávek. Teď hrozí něco jiného – bez dohody Řecko jednoduše nebude mít na splátku jistiny a úroků svým věřitelům. Jinými slovy, je logické, aby tlak věřitelů na Athény pomalu polevoval.