Arabské krize už bylo dost. Trhy se opět derou vzhůru

V minulém týdnu přišlo na trhy uklidnění. Krize v Libyi a na Blízkém a Středním východě se přestala zhoršovat a obchodníci se opět vrhli do nákupů.

Komentář k dění na trzích v minulém týdnu

Série dat z americké ekonomiky potvrdila, že oživení je na dobré cestě. Obchodníky potěšil převážně trh práce. Zrychlování ekonomiky však na druhou stranu přináší stále více rostoucí inflaci a zvyšování životních nákladů. Na to se rozhodla reagovat Evropská centrální banka (ECB), která na svém zasedání naznačila zvyšování úrokových sazeb už příští měsíc.

Akciové i komoditní trhy už vyrovnaly „arabské“ poklesy

Při pohledu na výsledky akcií lze minulý týden označit za průměrný. Americké akciové indexy (Dow Jones, NASDAQ) rostly kolem jednoho procenta, Evropě se však už dařilo trochu méně. Nejhůře skončil španělský IBEX 35, jehož ztráty přesáhly 2 %. Další významné indexy zakončily kolem nuly, ať už v kladném či záporném teritoriu. Na komoditním trhu byla situace o poznání pozitivnější. Rostly především zemědělské komodity a energie, které stále reflektují nejistou situaci v arabském světě.

Rekordmanem komoditního trhu se v minulém týdnu stala bavlna, která vzrostla o 15 %. Jiné komodity už byly zdrženlivější. Další v pořadí – cukr přidal 5,5 %, stejně tak rostla i ropa WTI. Na druhou stranu největší pokles vykázal zemní plyn (- 6 %), který tak stále potvrzuje pozici nejztrátovější komodity celého trhu. Dlouhodobý klesající trend je v rozporu s vývojem ostatních energetických komodit. Za poslední rok ztratil zemní plyn 20 % své ceny. Naopak ropa typu Brent přidala 45 %, ropa WTI 25 % a topný olej 44 %.

Srovnání cen londýnské ropy Brent (červená, levá osa, USD/barel) a zemního plynu obchodovaného v New Yorku( zelená, pravá osa, USD/MMBtu) v posledním roce

Trichet bere inflaci vážně

Čtvrteční zasedání ECB přineslo změnu kurzu k přísnější měnové politice a vyšším úrokovým sazbám. Naznačil to její prezident Jean-Claude Trichet, jenž varoval před sílícími inflačními tlaky, které podle jeho slov banka sleduje s „vysokou ostražitostí“. Ta je výsledkem obav z vysokého růstu cen, které začíná být v eurozóně patrné. Únorová inflace (měřeno CPI) vystoupala na 2,3 % a je nyní o více než tři desetiny procenta nad oficiálním cílem ECB. Rizika jejího dalšího růstu jsou přitom velmi akutní. To naznačují i nedávné výsledky indexu cen výrobců (PPI), který mapuje růst nákladů producentů. Ten rostl v lednu meziměsíčně o skokových 1,5 % a meziročně pak dokonce o 6,1 %. Jeho další růst do budoucna je přitom více než pravděpodobný, když jen v únoru vzrostla cena ropy o více než 10 %.

Hlavní úroková sazba Evropské centrální banky 1999–2011 (v %)

Zemím PIGS vyšší úroky uškodí

Vyšší úrokové sazby by však pro členské země eurozóny mohly představovat značné riziko. Například euro v reakci na komentář prezidenta ECB zpevnilo na své čtyřměsíční maximum a jen od začátku roku vůči dolaru posílilo o více než 8 %. Byla to přitom právě slabá evropská měna, která v minulosti výrazně pomáhala zemím jako je Německo nastartovat robustní hospodářský růst. Dalším a ještě závažnějším problémem je dopad vyšších úrokových sazeb na požadované výnosy z dluhopisů členských zemí eurozóny postižených dluhovou krizí.

Například požadované výnosy desetiletých portugalských dluhopisů po zasedání ECB vzrostly na 7,4 % a jsou jen dvě desetiny procentního bodu pod úrovní historického maxima. Španělské sazby povyskočily na 5,4 % a historická maxima na 5,5 % jsou také na dohled. To je v ostrém kontrastu se situací Německa, kterému jsou investoři ochotni půjčit na deset let za pouhých 3,3 %. Růst úrokových sazeb v eurozóně tak zvyšuje pravděpodobnost, že další členské země budou muset požádat o pomoc z dluhové pasti.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 3. 2011 0:13