Hlavní navigace

Anatomie burzovních podvodů Vlka z Wall Street

23. 9. 2014
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Jak to ten Vlk z Wall Street vlastně dělal? Skutečně Belfort vydělal tolik peněz jen na prodeji akcií přes telefon?

K tomu by musel mít armádu telefonistů – nebo v tom bylo ještě něco jiného?  Pokud jste film viděli a kladete si podobné otázky, článek o burzovních podvodech vám mnohé objasní.

Jen v prvním pololetí roku 2014 shlédlo v České republice životopisný film Vlk z Wall Street přes 294 000 diváků. Biografický snímek o bezohledném burzovním makléři Jordanu Belfortovi (Leonardo DiCaprio) byl diváky u nás i ve světě vřele přijat nejenom díky okázalému prezentování bohatství, ale zejména kvůli tomu, že divákům ukázal, jak se dá krásně žít za peníze druhých. Při sledování filmu jistě každého napadla myšlenka, zda má skutečně cenu chodit do práce a platit daně.

Oficiální trailer k filmu Vlk z Wall Street (s českými titulky)

Přestože měl film spád a poskytl skvělou zábavu, většina diváků by asi po jeho zhlédnutí nedokázala přesněji popsat, v čem (krom toho, že prodával bezcenné akcie) podvody spočívaly. Ještě před tím, než si představíme jednotlivé nelegální praktiky, musíme se pro lepší pochopení dalšího textu seznámit s několika důležitými pojmy:

IPO (Initial Public Offering) je první veřejná nabídka akcií na burze. Jde o proces, kdy jsou široké veřejnosti historicky poprvé nabídnuty akcie nějaké společnosti. Princip spočívá v tom, že se management společnosti vzdá části podílu v akciové společnosti a tento podíl za úplatu předá veřejnosti prostřednictvím akcií. Společnosti tak prostřednictvím IPO získávají od široké veřejnosti kapitál na svůj další rozvoj. Na oplátku se však musí vzdát 100% kontroly nad společností, jelikož s akciemi (nyní v rukou různých akcionářů) jsou spojena hlasovací práva na valné hromadě, nárok na podíl na zisku (dividendu) a jiné. Důležité je si uvědomit, že firma prodává své akcie výměnou za peníze prvních investorů. Tito první investoři pak mohou akcii prodat zase jiným investorům (klasické obchodování na burze). Společnost získala jednou pro vždy peníze, které nemusí nikomu vracet, ledaže by se rozhodla pro zpětný odkup (odkoupila by akcie od investorů přes burzu zpět). Částečné zpětné odkupy občas probíhají, zejména pokud je cena akcie výrazně pod svou upisovací (historicky první) cenou.

OTC (Over-The-Counter) je neregulovaný trh. Obchoduje se zde s akciemi společností, které nesplňují podmínky klasických burz (NYSE, AMEX, NASDAQ…). Jedná se o malé, začínající společnosti bez historie, náročných auditorských kontrol a bez povinnosti pravidelně informovat o svém hospodaření prostřednictvím auditovaných pololetních a výročních zpráv.

Naproti tomu společnosti obchodované na regulovaných trzích (regulovaných, protože jsou regulovány státním dohledovým orgánem SEC – Securities and Exchange Commission, u nás Českou národní bankou) musejí tyto informace pravidelně poskytovat a dále splňovat i další podmínky jako například minimální objem obchodů nebo určitou minimální cenu akcie. Některé společnosti uvedené požadavky splnit nemohou, a proto jsou odsunuty na „vedlejší kolej“ – neregulovaný trh. Příkladem neregulovaného trhu je trh Pink Sheet (Růžový arch). Jde o akciový trh, kde se obchodují tzv. Penny Stocks (Centové akcie), jejichž hodnota obvykle činí méně než 1 USD. Seznam akcií Penny Stock byl v minulosti publikován na růžovém papíře (odtud název trhu Pink Sheet).

Tyto společnosti se vyznačují nízkou tržní kapitalizací (nízkou hodnotou) a nemusejí pravidelně informovat o svém hospodaření. Z tohoto důvodu nemají na oficiální burzy přístup. Opakem Penny Stock jsou důvěryhodné akcie tzv. Blue Chips (Modré lupínky), podléhající burzovním pravidlům a regulaci SEC. Ale teď už k jednotlivým  praktikám:

Churnings

První z nelegálních praktik je tzv. čeření. Jedná se o časté telefonáty, kdy jsou prakticky denně nabízeny klientovi zaručené investiční tipy. S nabádáním k churningu jsme se mohli setkat hned v úvodu filmu, kdy makléř Mark Hanna dává mladému Belfortovi rady pro práci na Wall Street: Takže máš klienta, který koupil akcii za 8 a teď je za 16. Tetelí se blahem. Chce sbalit prachy a upalovat domů. To ho nenech udělat… Co uděláš? Dostaneš další nápad.  Mimořádný nápad! Investovat jeho výdělek do další akcie… A to budeš opakovat pořád a pořád.

Burzovní makléři jsou totiž plně zainteresováni na objemu obchodů a výsledek investice je ve skutečnosti vůbec nezajímá. Své provize získávají za zprostředkovávání nákupů a prodejů.

Základní taktikou těchto prodejních telefonátů je dostat klienta na druhé straně drátu do časové tísně. Klient se pak musí okamžitě rozhodnout, jinak mu příležitost uteče. Za několik dní se situace opakuje znovu s jiným zaručeným tipem. Jestliže klient přece jen něco vydělal, je třeba prodat, realizovat zisk a rychle naskočit do dalšího obchodu. Jestliže prodělal, tak „trh“ reagoval iracionálně, ale právě teď je ta pravá příležitost, jak ztrátu smazat. Ve skutečnosti však klient platí jen další a další poplatky.

Skutečný Jordan Belfort s ex-manželkou Nadine Caridi-Belfort
Autor: Daily Entertainer

Skutečný Jordan Belfort s ex-manželkou Nadine Caridi-Belfort

Lživé prezentování potenciálu a rizik investice

Druhá praktika jde ruku v ruce s první zmiňovanou. Po tom, co Belfortovi nevyšla kariéra na Wall Street, nastoupil u malé brokerské společnosti (Investor´s Center na Long Islandu) zabývající se prodejem Penny Stocks titulů na neregulovaném trhu. V tomto případě při telefonátu  nepravdivě informoval zákazníka o potenciálu a rizicích spojených s investicí do společnosti Aerotyne International, která měla cenu nanejvýš garáže, kde měla sídlo.

Dalším známým příkladem, kdy bylo využito lživého jednání, byl případ teprve patnáctiletého Jonathan Lebeda, který v letech 1999–2000 zdarma emailem rozesílal burzovní zpravodaj, ve kterém záměrně vychvaloval společnost, jejíž akcie sám vlastnil a nabádal další investory k jejich nákupu. Cena vzrostla a Lebed realizoval zisk – levně koupil, draze prodal. Při prošetřování SEC se hájil, že emaily byly opatřeny vyloučením odpovědnosti stejně, jako to dělají obchodníci s cennými papíry. Případ byl také kuriózní v tom, že se jednalo o první vyšetřování nezletilé osoby SEC.

S podobným jednáním se můžeme setkat i přímo ze strany společností (včetně těch obchodovaných na regulovaném trhu, tedy burze). Klamavé jednání se obvykle děje prostřednictvím šíření nepravdivých tiskových zpráv a falšovaných závěrečných zpráv s cílem přilákat nové investory, kteří začnou akcie nakupovat a spustí tak řetězovou reakci. Management vlastnící akcie tímto způsobem vyšponuje jejich cenu nahoru a prodá za vyšší cenu. Obyčejně půjde o prodej velkého balíku (objemu) akcií, což bude mít za následek markantní pokles ceny. Investorům pak mnohdy zůstanou jen bezcenné akcie.

Z uvedeného vyplývá, že je rozhodně bezpečnější obchodovat se zavedenými akciovými tituly než experimentovat s neznámými společnostmi.

Pump & Dump (nafoukni a vypusť)

Manipulativní technika P&D při IPO bylo gró Belfortových podvodů. Přestože jeho Stratton Oakmont zaměstnávala přes 1000 makléřů na telefonu, ani díky jejich churnigu by nedosáhl pohádkového bohatství. Vysvětleme si tedy podrobněji další repliku z filmu, tentokrát týkající se IPO obuvnické firmy Steve Madden, ve které měl Belfort tajně 85% podíl: Ve 13 hodin jsme začali nabízet akcie k prodeji za 4, 5 dolarů za akcii. Ve 13:03 to už bylo přes 18 dolarů. I velké firmy z Wall Street kupovaly. Ze dvou milionů akcií nabídnutých k prodeji milion patřil mě díky falešným účtům bílých koní… 

Belfort měl předem připravenou síť investičních účtů vedených na osoby bez vztahu k Stratton Oakmont. K těmto účtům měl absolutní přístup. Dnes si to můžeme představit, jako když si založíme internetový investiční účet a dáme přihlašovací údaje jiné osobě. Ta s ním pak může libovolně disponovat. Transakce jsou realizované jménem majitele a skutečný vlastník zůstane utajen. Po otevření trhu začal Belfort akcie Steve Madden skupovat přes tyto zdánlivě nepropojené účty (tzv. cornering). Na burze byl hned zaznamenán velký objem obchodů, což motivovalo k nákupu i velké investory (banky, fondy…). 

Rostla poptávka, tudíž i cena. Když Belfort viděl, že cena prudce vzrostla, mohl začít s prodejem akcií za cenu na 18 dolarech, přičemž jeho nákupní cena byla pouhých 4, 5 dolaru. Takovouto transakcí lze během pár minut vydělat několik milionů. Oproti pouhému volání klientům to byl mnohem rychlejší a efektivnější způsob, jak vydělat peníze. Pump and Dump tedy znamená napumpuj objem a pak prodej. Jak z příkladu vyplývá, Belfort však předtím musel onen milion akcií skutečně koupit za své peníze. Kdyby trh velké nákupní objemy ignoroval, nemusela by se celá akce zdařit.

Cornering (koncentrování)

Jedná se o snahu ovládnout trh s cílem později ovlivňovat cenu nástroje. Jde o kontinuální skupování akcií nebo například futures kontraktů osobou nebo skupinou osob, které tímto jednáním stimulují růst ceny a spoléhají na řetězovou nákupní reakci. Setkat se však můžeme i se snahou o spuštění výprodejů s cílem dostat daný nástroj na nízkou cenu a pak jej následně levně nakoupit nebo mít nakoupeno z minulosti a být v tzv. shortu a vydělat na poklesu ceny.

Wash sales (prací prodeje)

Wash sale je prodej instrumentu se ztrátou a následné dokoupení identického nástroje nebo nástroje podobného (například nějakého derivátu vázaného na akcii). Situaci si můžeme představit tak, že prodáme akcii Apple se ztrátou a obratem ji nebo CFD (kontrakt akcie Apple) či opci znovu nakoupíme. Asi se ptáte, jaký to má smysl prodat akcii se ztrátou a obratem ji dokoupit zpět, když se z těchto transakcí platí jen poplatky. Jde o vytvoření daňově uznatelné ztráty. Investor si před koncem zdaňovacího období započte ztrátu a nástroj znovu dokoupí s tím, že spekuluje na jeho růst. Kdyby akcii pouze držel a spekuloval by na růst ceny v budoucnu, nemohl by si o aktuální ztrátu snížit případnou budoucí daň ze zisku. Ve Velké Británii se Wash salům říká Bed and breakfasting, pro které je typický prodej v poslední burzovní den roku a následné znovunakoupení v první obchodní den nového roku. Prací prodeje lze samozřejmě realizovat kdykoliv během roku – není podmínkou se upínat pouze na poslední prosincovou a první lednovou seanci.

Herec Leonardo DiCaprio jako Jordan Belfort ve filmu Vlk z Wall Street.
Autor: Mary Cybulski/Paramount Pictures

Herec Leonardo DiCaprio jako Jordan Belfort ve filmu Vlk z Wall Street.

Americká a britská legislativa se snaží pracím prodejům zabránit tak, že stanovuje ochrannou lhůtu 61 dnů, ve které, když dojde k prodeji a opětovnému nákupu, nebude se jednat o daňově uznatelnou ztrátu.

Wash trades (prací obchody)

V tomto případě se může jednat o snahu manipulovat s trhem, kdy investor nebo organizovaná skupina investorů jednajících ve shodě, nakupují a opakovaně prodávají akcii s cílem vzbudit dojem, že se s tímto nástrojem čile obchoduje,  i když se jedná o neprodejné ležáky bezvýznamných společností. Prací prodeje se většinou dělají s centovými akciemi na trhu Pink Sheet.

Předbíhání (front running)

Představte si situaci, kdy obchodník s cennými papíry má pro klienta zadat opravdu velký pokyn (lhostejno zda nákupní či prodejní). Jedná se o takový pokyn, kdy jeho realizace má velký potenciál pohnout s cenou nahoru v případě koupi nebo dolů v případě prodeje. Před zadáním klientova pokynu makléř zadá nejprve pokyn pro sebe, potom až pokyn klienta. Pokyn se pak sveze s pokynem klienta v daném směru. Někdo by mohl tyto praktiky spojovat spíše s dobou, kdy se pokyny podávaly přes telefon, ale i v dnešní době je výhoda na straně obchodníků. Technicky lze totiž naprogramovat systém, který identifikuje velký pokyn a přeskočí jej o setinu vteřiny.

Rozhovor s pravým „Vlkem z Wall Street“. Rozhovor je v anglickém jazyce

Podpora vlastních investic

Tato technika má jistou podobnost s technikou Pump & Dump. Finanční instituce často obchodují na svůj vlastní účet – to znamená, že nakupují nástroje sami pro sebe a snaží se realizovat zisk. Představme si banku, která drží určité akcie na vlastním účtu a zároveň má licenci poskytovat investiční služby pro druhé. Banka tedy bude mít zájem na zhodnocení své investice a může cenu (například akcie) potažmo hodnotu svého portfolia zvyšovat tím, že bude stimulovat cenu nákupními doporučeními. Fungovat to může i obráceně. Banka by ráda do svého portfolia nakoupila nějaký titul, ale ten je momentálně drahý, a proto potřebuje cenu stlačit dolů. Vydá proto v nějakém doporučení nebo akciovém výhledu doporučení realizovat zisky z daného titulu, čímž se mohou spustit výprodeje. Z tohoto důvodu se musí na konci investičních doporučení uvádět, jak dalece je banka v investicích, ke kterým vydává doporučení, angažována.

Závěr

Závěrem článku o burzovních podvodech lze konstatovat, že většina uvedených podvodů je dnes, díky vyspělejší výpočetní technice a tudíž i lepší koordinaci mezi burzami SEC a FBI mnohem lépe odhalitelná než v devadesátých letech – tehdy obchodování probíhalo zejména přes telefon. Dále lze doporučit obchodování pouze se zavedenými společnostmi (obvykle jsou součástí velkých indexů jako DJIA 30, což je 30 největších amerických společností, nebo SQP500, tedy 500 největších amerických společností různých oborů). Rovněž se vyvarujte neustálým změnám investic, ať už z vlastní vůle nebo na doporučení makléře. Jako doplnění k těmto nelegálním praktikám a technikám se v dalším, volně navazujícím článku, zaměříme na legislativu a dohledové orgány v ČR a USA.

skoleni_15_4

Zajímavosti a fakta

  • Jordan Belfort (1962) začal kariéru v roce 1987 v brokerské firmě L.F. Rothschild.
  • V roce 1987 firma zkrachovala a Belfort pak krátce pracoval pro Investor´s Center.
  • V roce 1990 založil svou vlastní brokerskou firmu Stratton Oakmont.
  • V roce 1998 byl obviněn SEC a FBI z akciových podvodů.
  • Stratton Oakmont byla uzavřena v roce 1999.
  • Díky usvědčení spolupracovníků mu byl několikaletý trest vězení snížen na 22 měsíců.
  • Dále musel zaplatit odškodnění 110 400 000 dolarů.
  • V současnosti má svou vlastní firmu a vyučuje prodejním dovednostem,
  • Skutečný Belfort si zahrál v závěrečné scéně filmu.
  • V roce 2000 byla podána skupinová žaloba proti Steven Madden, Ltd.
  • Steven Madden si za podvod odseděl 41 měsíců a musel odejít z představenstva.
  • Společnost dosud existuje a má zastoupení ve více než 55 zemích světa.
  • Obchoduje se na NASDAQ (SHOO) a v době psaní článku byla za 33 $.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje v oblasti testování, analýzy a vývoje softwaru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).