Analytici očekávají, že Fed zvýší sazby až v prosinci

Kurz dolaru vůči euru korigoval ztráty, které mu uštědřilo rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny. Přispělo i vyjádření, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos.

Zprávy a události

HDP ve Spojených státech za Q2 15 byl revidován směrem nahoru o 0,2 pb na 3,9 % q/q anualizovaně. PCE deflátor v srpnu stagnoval na 0,3 % y/y. Index jádrových výdajů na osobní spotřebu (PCE) byl revidován o jednu desetinu nahoru na 1,9 % q/q (konsenzus 1,8 % q/q). Důvěra v americkou ekonomiku podle Michiganské univerzity v září dosáhla 87,2 bodu (konsenzus 86,5 bodu). Počet probíhajících prodejů nemovitostí v srpnu meziměsíčně poklesl o 1,4 % m/m (konsenzus +0,4 %). 

Růst peněžní zásoby M3 v eurozóně v srpnu zpomalil na 4,8 % y/y (konsenzus 5,3 % y/y). Francouzská spotřebitelská důvěra v září vzrostla na 97 bodů (konsenzus 94 bodů).

Data z amerického trhu práce podpoří očekávání zvýšení sazeb

Kurz dolaru vůči euru minulý týden korigoval své ztráty, které mu uštědřilo rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny. K této korekci výrazně přispělo vyjádření šéfky Fedu J. Yellen a vystopení prezidenta atlantského Fedu D. Lockharta. Oba se shodli na tom, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos. Dolar se tak z úrovní přes 1,14 USD/EUR postupně propracoval až pod hodnoty 1,12 USD/EUR. Dnes ráno je však již opět těsně pod úrovní 1,13 USD/EUR.

Ekonomové SG očekávají, že ke zvýšení sazeb v letošním roce Fed skutečně přistoupí, ale nikoli na říjnovém zasedání, ale až na prosincovém. Fed podle SG bude vyčkávat na další vývoj ekonomické situace v Číně, kterou považuje za jedno z hlavních rizik, přičemž na nejistotě přidává i říjnové hlasování o dluhovém stropu ve Spojených státech. Minulý týden byl ve Spojených státech zveřejněn i třetí zpřesněný odhad HDP, který ukázal, že si ekonomika vedla ještě o dvě desetiny lépe (3,9 % q/q, anualizovaně), než s čím počítal původní odhad. Z evropských dat stojí za zmínku německý Ifo index, který v září předčil tržní očekávání, když vzrostl na 108,5 bodu, zatímco trh počítal s mírným zpomalením na 107,9 bodu. Složka indexu, která hodnotí výhled za šest měsíců, totiž překvapila vylepšením na 103,3 bodu, nejvyšší úroveň od dubna letošního roku. Právě v této kategorii se trh v důsledku nejistoty spojené s vývojem čínského hospodářství obával zpomalení.

Tento týden budou čekat na nejdůležitější report z amerického trhu práce (Nonfarm payrolls), který bude zveřejněn v pátek. Podle ekonomů SG by počet nově vytvořených pracovních míst měl dosáhnout 225 tisíc a podpořit očekávání, že Fed do konce letošního roku sazby skutečně zvýší. Míra nezaměstnanosti by měla poklesnout na 5 %. Zářijový index mapující náladu ve zpracovatelském průmyslu (ISM manufacturing) v září pravděpodobně zpomalil na 50,4 bodu. Naopak výdaje ve stavebnictví a prodeje dopravních prostředků v srpnu podle ekonomů SG nabraly na tempu. O to, aby dolar vůči euru zůstal na silnějších úrovních, se tento týden pravděpodobně postarají zástupci Fedu. Čeká nás vystoupení J. Yellenové, Fischera, Brainarda, Evanse a Williamse. Předpokládáme, že vystoupení se ponesou ve stejném duchu jako minulý týden, tedy ve snaze spíše trh ujistit, že Fed se zvýšením sazeb do konce letošního roku počítá.

V Německu dnes bude zveřejněna zářijová harmonizovaná inflace. Spotřebitelské ceny by podle ekonomů SG měly v meziměsíčním srovnání o 0,1 % poklesnout, meziročně se očekává jejich stagnace. Harmonizovaná inflace za celý letošní rok by měla v průměru dosáhnout 0,3 %, přičemž příští rok by se měla vyšplhat na 1,3 %. Zářijový indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny, který bude zveřejněn také dnes, pravděpodobně utrpí šrámy a poklesne na 103,8 bodu (z předchozích 104,2 bodu). Kromě toho bude tento týden zveřejněna i zářijová inflace za celou eurozónu (ve středu). Ta se pravděpodobně posune o jednu desetinku níže a v meziročním srovnání tak bude na nule. Ekonomové SG zde dokonce vidí riziko, že by se mohla propadnout až do záporných hodnot, na –0,1 % y/y.

Kurz koruny se odpoutal od hranice 27,10 CZK/EUR

Minulý týden měly kurzy středoevropských měn tendenci spíše ztrácet. Kurz koruny vůči euru byl ovlivněn především čtvrtečním zasedáním České národní banky. Ta v souladu s očekáváním potvrdila, že je i nadále připravena bránit svůj kurzový závazek, přičemž k jeho opuštění dojde podle vyjádření guvernéra Miroslava Singera nejdříve v H2 16. Rizika vůči stávající prognóze byla vyhodnocena jako protiinflační. Guvernér na dotaz novinářů také prozradil, že bankovní rada diskutovala otázku záporných úrokových sazeb, nicméně v současné situaci je podle jeho slov necítí potřebu je zavádět. Navíc guvernér Singer prohlásil, že „k udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dojde dle prognózy až od počátku roku 2017“. To nepatrně zvyšuje riziko, že by zrušení kurzového závazku mohlo být odsunuto až na počátek roku 2017. Podle naší stávající prognózy však k tomuto kroku centrální banka přistoupí již v Q3 16, kdy do jejího čela s největší pravděpodobností nastoupí Jiří Rusnok a k bankovní radě se připojí dva noví členové jmenovaní prezidentem Zemanem, kteří zastánci kurzového režimu zřejmě nebudou.

widgety

Koruna se tak po zhruba třech měsících konečně odpoutala od hranice 27,10 CZK/EUR. Po tiskové konferenci dokonce zamířila až k úrovni 27,30 CZK/EUR, kterou však nepřekonala a během pátečního obchodování se vrátila zpět k hladině 27,20 CZK/EUR. Bez zjevných důvodů ztrácely i ostatní regionální měny, kde se jednalo spíše o technickou korekci zisků z minulého týdne. Jak polský zlotý, tak i maďarský forint si ze svého konta vůči euru odepsaly zhruba 1 % (polský zlotý na 4,22 PLN/EUR, maďarský forint na 314,9 HUF/EUR).

V regionu budou tento týden zveřejněny zářijové indexy PMI mapující náladu v oblasti zpracovatelského průmyslu. Na nejvyšších úrovních se drží PMI index v České republice, který by podle konsenzu trhu měl dosáhnout 56 bodů. Naopak nejhorší nálada panuje v Maďarsku, kde se index drží těsně nad 50 bodovou hranicí. V Polsku by se měl index posunout výše do zóny expanze (na 52,2 bodu). V České republice nás kromě PMI indexů čeká zveřejnění třetího zpřesněného odhadu HDP za Q2 15. Podle druhého odhadu si česká ekonomika polepšila o 1,0 % q/q (původní odhad +0,9 %), v meziročním vyjádření  pak o 4,4 %, což je nejvyšší meziroční růst od konce roku 2007. Tento zkrácený týden by tak měl být pro korunu spíše zdrojem pozitivních zpráv, pokud statistický úřad nepřekvapí výraznější revizí HDP směrem dolů, což nepředpokládáme.