Americká data podporují silnější dolar

Zveřejněná makroekonomická data vyzněla z pohledu americké měny příznivě. Po dočasném zpomalení hospodářského růstu z velké části způsobeným nepříznivým počasím, přinesly březnové statistiky potvrzení návratu americké ekonomiky na dráhu oživení.

Zprávy a události

Fed index průmyslové aktivity z Chicaga zaznamenal v souladu s očekáváním za březen hodnoty 0,20 bodu. Výrazně byl ovšem vylepšen výsledek za únor, a to z původně udávaných 0,14 bodu na 0,53 bodu. ● Americký předstihový indikátor (Leading Index) v březnu zrychlil na 0,8 % z únorových 0,5 % a překonal tak tržní očekávání ve výši 0,7 %.

Americká data podporují silnější dolar

Díky blížícím se velikonočním svátkům bylo obchodování na trhu eura s dolarem v průběhu minulého týdne spíše poklidné. Kurz bez výraznějšího trendu osciloval v pásmu mezi 1,3790 až 1,3870 USD/EUR. V celotýdenním hodnocení si dolar lehce polepšil, obdobný obrázek přináší pohled na dolarový index.

Zveřejněná makroekonomická data vyzněla z pohledu americké měny příznivě. Po dočasném zpomalení hospodářského růstu z velké části způsobeným nepříznivým počasím, přinesly březnové statistiky potvrzení návratu americké ekonomiky na dráhu oživení. Pozitivně překvapila silná průmyslová výroba a využití výrobních kapacit, které je nejvyšší od počátku krize. Pokračuje také zlepšování na trhu práce. Týdenní statistiky počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti ukazují na nejnižší hodnoty od konce roku 2007. To se samozřejmě promítá do vyšší ochoty Američanů utrácet, jak potvrdily silné maloobchodní tržby za březen.

Přes lepší americké růstové fundamenty ovšem euro stále drží relativně silné pozice, což již mezi evropskými centrálními bankéři stupňuje nevoli. Šéf ECB M. Draghi a jeho kolegové začínají verbálně intervenovat hrozbami, že dlouhodobé případné posilování evropské měny by si vyžádalo ze strany ECB akci směrem k uvolněnější měnové politice.

Co stojí za poptávkou po společné evropské měně, díky které zůstává kurz eura relativně vysoký? Vysvětlením může být pohled na toky, které zachycuje platební bilance Spojených států a eurozóny. Běžný účet americké platební bilance se dlouhodobě nachází zejména kvůli pasivní bilanci zahraničního obchodu v hlubokém schodku, který jenom v roce 2013 činil 379 mld. USD. Naopak eurozóna jako celek vloni vykázala na běžném účtu aktivum ve výši téměř 230 mld. EUR. I když je pravda, že eurozónu táhnou hlavně německé exporty. Euro ale podporují nejenom výše uvedené reálné toky, obnoveny byly díky zvýšenému zájmu portfoliových investorů i toky finanční. V čistém vyjádření vloni do evropských akcií a dluhopisů přiteklo téměř 148 mld. EUR. Pokud se podíváme pouze na toky ze zahraničí do eurozóny, do akcií vloni připlynulo 270 mld. EUR, do dluhopisů cca 100 mld. EUR. Po vleklé dluhové krizi let 2010 až 2012 byly ceny eurových instrumentů extrémně nízké. Výnosy dluhopisů zejména periferních dluhopisů v posledních měsících klesaly, Řecko se dokonce v minulém týdnu poprvé od krize vrátilo na trh, akciový index nejlepších evropských akcií Euro Stoxx 50 je od loňského července výše o téměř 18,5 %.

Ekonomický kalendář tohoto zkráceného pracovního týdne bude relativně chudý. Nepředpokládá se žádné veřejné vystoupení amerických centrálních bankéřů, z ekonomických dat nás bude zajímat výsledek objednávek zboží dlouhodobé spotřeby za březen, které budou publikované ve čtvrtek. Data by měla potvrdit, že se americká ekonomika nachází na počátku nového investičního cyklu. Data z trhu práce (Jobless Claims) i statistiky z trhu realit by měly navázat na své předchozí výsledky. Z eurozóny se dočkáme měkkých indikátorů důvěry (PMI, Ifo, INSEE) za duben, které by měly poukázat na opatrný vstup do druhého čtvrtletí. Riziko představuje dopad ukrajinské krize do ekonomického sentimentu.

Na středoevropských devizových trzích panovala v minulém týdnu velikonoční nálada

Ve výsledku se v průběhu minulého týdne na středoevropských devizových trzích nic nepřihodilo, v celotýdenním hodnocení měny v podstatě stagnovaly. Nicméně polský zlotý i maďarský forint v první polovině týdne oslabovaly, aby v té druhé tyto ztráty vymazávaly. V podstatě tak kopírovaly náladu trhů v souvislosti s krizí na Ukrajině. Situace se během týdne spíše vyostřovala, aby v závěru týdne přišlo určité uklidnění po setkání ministrů zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska.

Koruna se i nadále drží stabilní, výjimkou bylo čtvrteční odpolední obchodování, kdy se kurz krátce dostal k úrovni 27,55 CZK/EUR, což znamenalo nejslabší korunovou úroveň za poslední téměř měsíc. Během páteční seance se však kurz opět vrátil k úrovni 27,45 CZK/EUR. Kurzový výkyv byl pouze důsledkem realizace větší klientské objednávky v situaci málo likvidního trhu před velikonočními svátky.

Minulý týden přinesl pouze statistiky produkčních cen. Data potvrdila absenci inflačních tlaků v české ekonomice. Ceny průmyslových výrobců v březnu poklesly o 0,2 % m/m oproti trhem očekávané stagnaci. Důvodem bylo především snížení cen rafinovaných ropných produktů (-2,1 %) ovlivněné poklesem ceny ropy v korunovém vyjádření. Snížily se i ceny v chemickém průmyslu či potravinářství. Meziročně ceny výrobců vykázaly navzdory očekávanému snížení o 0,6 % pokles o 0,8 %, když na jejich dynamiku stále působí snížení regulovaných cen ze začátku roku, především cen energií. Za celý letošní rok očekáváme v průměru stagnaci výrobních cen, když hlavním proinflačním faktorem zůstává slabá koruna.

widgety

Z pohledu budoucí dynamiky cen v rámci spotřebitelského koše byl zajímavější vývoj cen v zemědělství, které indikují budoucí vývoj cen potravin. Ceny zemědělských výrobců v březnu vzrostly o 0,8 %, nicméně po sezónním očištění byly tyto ceny nižší o 0,3 %. Od letních prázdnin jsou tyto ceny kumulovaně nižší o 1,9 %, což je důsledkem lepší loňské úrody. Loňská úroda tak nevyvolává tlaky na růst cen potravin v rámci spotřebitelského koše, ty tlačí nahoru víceméně pouze slabší koruna. Ceny potravin v Česku vzrostly v prosinci až březnu o 2,0 % (SA), ve stejném období v sousedním Bavorsku i Sasku ceny naopak stagnovaly.

Tento týden bude z fundamentálního pohledu naprosto nezajímavý, nelze očekávat, že by se charakter dosavadního kurzového vývoje nějak zásadně změnil. ČNB se pomalu přibližuje k našemu „exit“ scénáři. Po guvernéru Singerovi, který se k očekávanému opuštění intervenční strategie vyjadřoval v předminulém týdnu, se v úvodu minulého týdne ve svém vystoupení na Žofínském fóru tématu intervencí dotkl i člen bankovní rady L. Lízal. Podle něj intervenční závazek proti silné koruně potrvá déle než do začátku příštího roku, jak centrální banka signalizovala na únorovém jednání bankovní rady, kdy byla projednávána nová inflační prognóza. Hlavním důvodem posunu je podle Lízala méně inflační oživení v Evropě. Jedná se tak o další ze signálů, že závazek ČNB bude v souladu s naším scénářem trvat až do poloviny roku 2015. Lízal pak také v souladu s naším pohledem potvrdil, že ukončení režimu používání kurzu jako dalšího nástroje uvolňování měnových podmínek rozhodně nebude skokové. Ke konci roku 2015 očekáváme kurz koruny vůči euru kolem 26,60 CZK/EUR.