Americká centrální banka zaujme tento týden vyčkávací postoj

Americké dovozní ceny během února klesly o 0,3 % m/m. Analytici ovšem počítali s jejich propadem o 0,7 % m/m. Meziroční pokles cen tak zmírnil z lednových –6,3 % na únorových 6,1 % y/y.

Finální čísla německé inflace za únor potvrdila to, co naznačovala předběžná data: spotřebitelské ceny se během února zvedly o 0,4 % m/m, v meziročním vyjádření stagnovaly.

Růst reálných mezd v Česku v souladu s průměrným tržním očekáváním zrychlil z 3,3 % zaznamenaných v Q3 15 na 3,8 % v Q4 15.

Polská centrální banka ponechala v souladu s očekáváním klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 1,50 %.

Fed zájem na silnějším dolaru nemá

Klíčovou událostí minulého týdne bylo pro trh eura vůči dolaru čtvrteční zasedání ECB. V průběhu první poloviny týdne se tak kurz držel stabilní v okolí úrovně 1,1000 USD/EUR. Samotné zasedání přineslo na trh zvýšenou volatilitu. Kurz nejprve spadl až téměř k 1,0820, aby následně vystřelil, krátce dokonce nad 1,1200 USD/EUR. I když tedy zasedání ECB mělo podle všeobecného očekávání přinést spíše tlaky na znehodnocení společné evropské měny, ve výsledku zakončilo euro minulý týden silnější o téměř procento a půl.

ECB využila celou paletu svých nástrojů, trhy ale příliš nevěří tomu, že by tyto kroky byly dostatečné pro dosažení inflačního cíle ECB. Sníženy byly všechny klíčové měnověpolitické sazby, depozitní sazby se již nachází na –0,40 %. Byl navýšen program kvantitativního uvolňování. Mezi třídy aktiv, která bude ECB odkupovat, byly zahrnuty i korporátní dluhopisy investičního stupně. Byl zaveden nový program dodávek čtyřleté likvidity do bankovního sektoru (TLTRO2). Prezident Draghi ale zároveň uvedl, že v tuto chvíli již prostor pro další snížení úrokových sazeb nevidí. Euro v reakci na tato slova posílilo, čímž se rozplynula možnost, aby se vyšší inflační očekávání prosadila přes kurzový kanál. A v tomto směru nelze příliš čekat od amerických centrálních bankéřů. Ti se k projednání měnové politiky sejdou v tomto týdnu a silnější dolar rozhodně nepodpoří.

Od středečního zasedání FOMC nelze změnu v nastavení měnové politiky Fedu očekávat. Hlavním důvodem jsou rizika přicházející z vnějšího prostředí a zhoršení podmínek na finančních trzích. Fed si tedy vezme pauzu v normalizaci dolarových saze. Neznamená to ale v žádném případě ústup od postupného zvyšování úroků. Dokonce ani neočekáváme, že by byla bilance rizik posunuta směrem dolů. Data publikovaná v posledních týdnech totiž potvrdila sílu americké domácí poptávky. Situace na trhu práce se nadále zlepšuje, oproti očekávání Fedu se dokonce drží jádrová inflace výše.

Data publikovaná tento týden by měla přinést smíšené signály a potvrdit oprávněnost rozhodnutí Fedu s dalším zvýšením úrokových sazeb prozatím vyčkat. Vzhledem k nedávným propadům v cenách ropy se dá očekávat další pokles inflace a maloobchodních tržeb. Nicméně po očištění o ceny energií by oba tyto indikátory měly vykázat solidní vzestup. Počet nově zahájených staveb by měl za únor vykázat silný vzestup po lednovém propadu, naopak po lednovém slušném čísle se obáváme horšího výsledku únorové průmyslové výroby a využití výrobních kapacit. Evropský ekonomický kalendář je po ECB chudý. Dočkáme se pouze lednové průmyslové výroby. Po překvapivě silných datech z Německa a Francie by i výsledek za celou eurozónu měl potěšit. Finální čísla evropské inflace by již nijak překvapit neměla.

Slabší data z reálné ekonomiky z počátku roku zmírní tlaky na kurzový závazek ČNB

Zasedání ECB přineslo volatilitu i na středoevropské devizové trhy. Ve výsledku se ale žádný zřetelný trend neprosadil. Česká koruna se pohybovala v pásmu mezi 27,03 až 27,07 CZK/EUR, polský zlotý si v týdenním hodnocení nakonec o zhruba čtvrt procenta polepšil, naopak maďarský forint necelé procento ztratil. Doplatil ale na své znehodnocení z počátku týdne, kdy se nenaplnila některá očekávání hráčů na trhu, že agentura Moody’s vylepší Maďarsku rating; zklamání též přinesla lednová průmyslová výroba.

widgety

Série dosud zveřejněných českých indikátorů z reálné ekonomiky překvapila spíše příjemně. Nad očekávání se v lednu dařilo exportům, a to zejména dopravních prostředků. V kombinaci s nízkými dovozními cenami to vedlo k solidnímu přebytku lednové bilance zahraničního obchodu. Pokles vykázala za únor míra nezaměstnanosti, a to na 6,3 %, když počet volných pracovních míst dosáhl nejvyšší úrovně od října 2008. Výbornou kondici českého trhu práce podtrhla dnes zveřejněná statistika mzdového vývoje v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Růst reálných mezd byl nejrychlejší za posledních šest let. Zvyšující se disponibilní důchody domácností jsou příslibem pro udržení dynamiky spotřebitelských výdajů. Jejich síla je přitom vidět i na inflačním vývoji. Jádrová inflace se v únoru nacházela na 1,6 %. Celková inflace ovšem byla především kvůli meziročnímu poklesu cen pohonných hmot výrazně nižší, konkrétně na hodnotě 0,5 % y/y. Ve srovnání s lednovými 0,6 % to znamenalo mírné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen. Prognóza ČNB přitom počítala s jejich zrychlením na 0,8 % y/y.

Lednová data z reálné ekonomiky, která přinese nadcházející týden, potvrdí určité oslabení hospodářské dynamiky na přelomu roku, jak potvrdila statistika národních účtů za Q4 15. Za leden tak očekáváme zpomalení meziročního růstu průmyslové výroby z prosincových 0,7 % na 0,4 % y/y, stavebnictví zřejmě zaznamená meziroční pokles. Dynamiku by si naopak měly udržet maloobchodní tržby a tradičně vysoký přebytek by měl vykázat lednový běžný účet platební bilance. Celkově letos česká ekonomika zpomalí tempo svého meziročního růstu z loňských výjimečných 4,3 % na námi očekávaných 2,3 %.