Aktuální situace na dluhopisových trzích ukazuje nervozitu a obavy

Státní dluhopisy se dnes dělí na dvě skupiny – na skupinu vydávanou „bezpečnými“ zeměmi, mezi které patří především Německo, USA, částečně také Francie a potom dluhopisy problémových zemí, mezi které spadá zejména jižní křídlo eurozóny.

Platí, že v období nervozity na trzích posilují dluhopisy první skupiny (v současnosti atakují výnosy amerických a německých dluhopisů svá několikaletá minima), zatímco dluhopisy problémovějších zemí naopak ztrácejí. 

Dokládá to současný vývoj, kdy výnosy amerických a německých dluhopisů atakují svá několikaletá minima (výnos desetiletého německého dluhopisu již klesl i pod 1,2 %) a naopak italské a především španělské výnosy atakují svá několikaměsíční maxima (výnos desetiletého španělského dluhopisu dosahuje rozmezí 6 až 6,5 %). K pesimismu na trzích, kromě obav z dopadů případného odchodu Řecka z eurozóny, v posledních dnech přispívají také zhoršené makroekonomické údaje (zejména z průmyslu a pracovního trhu v USA). 

Současný vývoj cen dluhopisů je však ovlivněn i tím, že již doznívá efekt z finanční injekce, kterou bankám poskytla Evropská centrální banka (ECB) na přelomu roku (LTRO). Trhy nyní čekají, že přijde další doping neboli že ECB opět podpoří ceny dluhopisů problémových zemí ať už v podobě přímých nákupů či dalším dodáním likvidity do bankovního sektoru. Nicméně tak jako ve sportu i zde platí, že sportovec nemůže jet stále jenom na povzbuzující látky – důležitá je i samotná jeho výkonnost. Jinými slovy Španělsko, Řecko a další musí především snížit deficity svých veřejných financí.

ECB zřejmě čeká na výsledek řeckých voleb v polovině června, který naznačí, zda chce země zůstat v eurozóně a podřídí se tvrdým úsporným opatřením či nikoliv, pak je možné, že přijde s nějakou další podporou dluhopisovým trhům. Se svou podporou by to však neměla přehánět, vysokými výnosy investoři pouze ukazují vládám svůj názor na to, jak hodnotí jejich hospodaření – pokud se tento přirozený proces uměle potlačí (např. masivními nákupy ze strany CB), povede to k tomu, že politici (a potažmo i veřejnost) v nadmíru zadlužených zemích zleniví a nebudou dostatečně motivováni k úsporám.