5 historicky největších cenových bublin na trzích aktiv

Dokáže se lidstvo poučit ze svých minulých chyb a v budoucnu je znovu neopakovat? Splasknuté cenové bubliny spíše naznačují, že tomu tak nutně nemusí být.

Bublina na trzích aktiv nastane, když cena finančního aktiva nebo komodity stoupne na úroveň, která je vysoko nad historickými normami nebo jejich vnitřní hodnotou, případně obojí zároveň.

Problémem je skutečnost, že vnitřní (skutečná) hodnota aktiva může mít velmi širokou škálu. Proto je bublina často ospravedlňována chybným předpokladem, že vnitřní hodnota aktiva sama o sobě vyletěla rychle nahoru nebo jinými slovy má aktivum v podstatě mnohem větší cenu, než tomu bylo v minulosti.

Poznáte bublinu?

Některé bubliny je snadnější detekovat než jiné. Příkladem mohou být bubliny na akciovém trhu, protože tradiční oceňovací metriky mohou být použity k identifikaci extrémního nadhodnocení. Například akciový index, který se obchoduje za Price-to-Earnings (P/E) poměr dvakrát větší, než je historický průměr, bude pravděpodobně v bublinovém území, i když by samozřejmě bylo potřeba udělat více analýz, abychom toto mohli přesvědčivě konstatovat. Jiné bubliny může být těžké odhalit a mohou tak být identifikovány ve zpětném pohledu, což je samozřejmě mnohem jednodušší.

Společným prvkem, který vede skrz většinu cenových bublin, je ochota účastníků pozastavit jejich nedůvěru a vytrvale ignorovat zvyšující se varovné signály. Dalším rysem bublin je, že čím jsou větší, tím větší způsobí škodu, když konečně prasknou. V dalších částech tohoto článku si popíšeme pět historicky největších cenových bublin na trzích aktiv. Ke třem z nich došlo po roce 1980, což je výmluvným znamením současné doby a vyjádřením obavy o další vývoj v budoucnosti po této stránce.

Tulipánová horečka

Tulipánová mánie, která sevřela Holandsko v 30. letech 17. století, je jedním z prvních zaznamenaných případů iracionální cenové bubliny. Podle jednoho záznamu vystoupaly ceny tulipánů až dvacetkrát mezi listopadem 1636 a únorem 1637 a následně se prudce propadly o 99 % v květnu 1637. Jak je u bublin obvykle vidět, tulipánová mánie zasáhla široký průřez nizozemského obyvatelstva a na jejím vrcholu měly některé tulipánové cibule (například Semper Augustus) větší hodnotu než nové luxusní bydlení.

Jihomořská bublina

Jihomořská bublina byla vytvořena komplexnějším souborem okolností, než tomu bylo v případě tulipánové bubliny, ale přesto vstoupila do dějin jako klasický případ cenové bubliny. South Sea Company byla založena v roce 1771 a měla přislíbený monopol ze strany britské vlády na veškerý obchod se španělskými koloniemi v Jižní Americe. Očekávalo se opakování úspěchu East India Company, které vzkvétal obchod s Indií. Proto díky zájmu investorů ceny akcií této společnosti prudce vylétly nahoru. Protože ředitelé společnosti šířili neuvěřitelné příběhy o nepředstavitelném bohatství v jižních mořích (dnešní Jižní Amerika), ceny akcií společnosti vzrostly v roce 1720 více než osmkrát. Z přibližně 128 britských liber v lednu na 1050 britských liber v červnu téhož roku. V dalších měsících však bublina praskla a způsobila vážnou hospodářskou krizi.

Akciová a realitní bublina v Japonsku

V současné době jsou bubliny někdy poháněny příliš velkou stimulační měnovou politikou. Cenová bublina v Japonsku byla v tomto ohledu klasickým případem. Nárůst hodnoty japonského jenu na počátku 80. let 20. století vyvolal v zemi recesi v roce 1986. Na obranu proti nárůstu místní vláda ohlásila program monetární a fiskální stimulace. Tato opatření „zafungovala“ tak dobře, že se postarala o nespoutanou spekulaci, která vyústila ve trojnásobné zvýšení cen japonských akcií a městských pozemků mezi lety 1985 a 1989. Na vrcholu realitní bubliny v roce 1989 byla například hodnota areálu císařského paláce v Tokiu větší než nemovitosti v celém státě Kalifornie ve Spojených státech amerických. Bublina následně praskla na počátku roku 1990, což mělo za následek takzvanou ztracenou dekádu, která po tomto následovala. Tento pojem je pro tuto událost poměrně používaný.

Internetová bublina (Dot-Com)

Rozsahem a velikostí by mohlo jen málo cenových bublin odpovídat bublině na NASDAQ (National Association of Securities Dealers Automated Quotations) v 90. letech 20. století. Zavedení internetu vyvolalo masivní vlnu spekulací v nových podnikatelských byznysech. Výsledkem bylo, že stovky společností z období internetové bubliny dosáhlo ocenění v řádech miliard amerických dolarů ihned v okamžiku, kdy začaly být veřejné obchodované. NASDAQ Composite je akciový index, který byl domovem mnoha z těchto společností. Tento index prudce vzrostl z úrovně pod 500 body na začátku 1990 až k vrcholu kolem 5000 bodů v březnu 2000. Index se krátce na to ze zmíněné vrcholové hodnoty postupně snížil až o téměř 80 % k říjnu 2002 a spustil recesi ve Spojených státech amerických. Samotný index nakonec dosáhl nového rekordu v rámci počtu bodů v roce 2015, což je 15 let po předchozím vrcholu.

Americká nemovitostní bublina

Někteří experti tvrdí, že splasknutí bubliny na NASDAQu vedlo americké investory k nemovitostem v mylném přesvědčení, že se jedná o mnohem bezpečnější třídu aktiv. Zatímco mezi lety 1996 a 2006 se index cen domů v USA téměř zdvojnásobil, podle zprávy z US Bureau of Labor Statistics došlo ke dvěma třetinám tohoto nárůstu mezi lety 2002 a 2006. Jak ceny domů rostly rekordním tempem, vzrůstaly také známky neudržitelného šílenství, nekontrolovatelných hypotečních podvodů nebo kupování bytů lidmi, kteří byli zařazeni do kategorie s vysokým kreditním rizikem. Americké ceny nemovitostí dosáhly vrcholu v roce 2006 a poté zahájily pokles, což znamenalo, že průměrný americký dům ztratil do roku 2009 jednu třetinu své hodnoty. Americký nemovitostní boom a následný krach měl za následek negativní řetězový efekt na MBS (Mortgage-Backed Securities = cenné papíry kryté nemovitostmi), což vyústilo v globální hospodářský pokles, který byl největší od „Velké deprese“ v 30. letech 20. století. Tento pokles je nyní pojmenován jako „Velká recese“.

Jsme poučeni pro příště?

V článku popsané cenové bubliny na trzích aktiv se zařadily mezi ty největší v naší historii, což nám přes všechna negativa dává cennou zkušenost, jak se poučit z chyb minulých a neopakovat je znovu v minulosti. Je otázkou k zamyšlení, zda se v nějaké oblasti našich životů znovu formuje nějaká významná cenová bublina, která by měla za následek podobné iracionální jevy, které byly viditelné u podobných událostí v minulosti. Pokud bychom to vzali čistě statisticky, i když přiznávám, že to nebude ten nejlepší přístup, protože minulý vývoj nutně neindikuje ten budoucí, něco většího by se mohlo v blízké budoucnosti znovu objevit a globálně dopadnout na hospodářský svět jako celek.

Inspirováno článkem od Elvise Picarda.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 10. 2015 23:25