5 důvodů, proč je pražská burza na okraji zájmu

Objemy obchodování na pražské burze neustále klesají, některé zdejší společnosti mohly investory připravit doslova „o kalhoty“.

1. Osud některých bývalých společností

Těžko najdeme ve světě burzu, kde z celkového počtu obchodovaných společností mohl znatelný počet z nich připravit investory o více jak 90 % hodnoty z předkrizových úrovní. Můžeme si jmenovat například „zkrachovalé“ developerské společnosti ORCO, ECM, dále mediální společnost CME (vlastník Novy) nebo uhelnou společnost NWR. Zatímco na světových burzách se doporučuje diverzifikovat své portfolio, tedy rozdělit své peníze do více titulů, v případě pražské burzy to mohla být kontraproduktivní strategie. Lépe, i když stále špatně, byste totiž dopadli, kdybyste většinu svých peněz měli uložených v největších společnostech na této burze – především v ČEZu nebo v tabákové společnosti Philip Morris. Jediným skutečně pozitivním příkladem na pražské burze je společnost, u které by to nikdo nečekal – textilního giganta Pegas, který čelí značné asijské konkurenci a úspěšně se s ní vyrovnává.

Vývoj PX indexu na pražské burze od roku 2007
Autor: Trhy.mesec.cz

Vývoj PX indexu na pražské burze od roku 2007

Jinak to žádná sláva není. Zatímco v roce 2007 dosahoval index PX až 1900 bodů, nyní je přibližně na 1050 bodech. Znamená to, že burzovní index PX se svými 1000 body je někde na hodnotě z roku 2004. Zatímco tedy ve vyspělých zemích je burza a především její index na burze odrazem ekonomiky, u nás tuto funkci postrádá – naše ekonomika totiž v minulém roce rostla a v tomto roce přidá k růstu nejspíše 2,5 % HDP. Americké indexy přitom vysoce překonaly své předkrizové hodnoty, u nás je to ale v nějakém střednědobém, ale i dlouhodobém, horizontu nereálné.

2. Málo firem

Pražská burza bohužel pro nové, prudce se rozvíjející firmy nepředstavuje atraktivní místo, kde „prodat“ svou společnost. Malé české firmy si raději vybírají polskou burzu, zatímco ty velké spíše volí londýnskou nebo americkou. Zatímco na polské burze najdeme stovky titulů, na hlavním trhu na pražské burze jich není ani 15. 

Je však nefér obviňovat vedení pražské burzy z nečinnosti. Zdá se totiž, že hodlají obětovat vlastní výnosy a zisky a skutečně udělat také něco proto, aby nalákaly nové firmy, především malé a střední, které jsou často „motory“ ekonomiky. Na burze proto vznikl specializovaný trh „START“, který je určen pro malé a střední firmy. Jedná se o trh, který je regulován jen burzou, a jeho pravidla jsou nastavena tak, aby maximálně vyhovovala emitentům a současně zajišťovala dostatečnou likviditu, která je důležitá pro investory. Podle burzy se jedná o trh, který malým a středním firmám umožňuje přístup ke kapitálu jednoduchým, rychlým a cenově dostupným způsobem. Podmínky jsou docela atraktivní: pro vstup na burzu stačí symbolických 10 000 Kč, roční poplatek zde není.

Pro malé firmy to znamená, že můžou být ušetřeny obrovské administrativy. Bohužel ani tomuto alternativnímu trhu se nedaří nalákat malé, nadějné společnosti. Místo toho máme na burze START jen jednu společnost – Stock Spirits Group.

3. Přístup českého státu

Zatímco přístup státu k pražské burze lze v 90. letech označil jako hyperaktivní, kde burza byla prodlouženou rukou při kuponové privatizaci, od nástupu Zemanovy vlády se burza zcela přestala využívat k privatizaci firem, například bankovního sektoru, nebo při privatizaci společnosti OKD. Čtěte: Koupí OKD může vláda udělat další fatální chybu za peníze daňových poplatníků (NÁZOR)

Situace v Polsku je ale jiná, tam byla burza ze strany státu aktivně využívána při privatizaci. Burza koneckonců také eliminuje veškeré podezření ohledně korupce, že společnost byla prodána pod cenou, neboť nabídka a poptávka při upisovací ceně by měla být stejná s tím, že by každý měl mít přístup akcie nakoupit – o ceně společnosti tedy nerozhodují politici, ale trh.

O přístupu českého státu k pražské burze také svědčí zrušení druhého pilíře, přitom tento pilíř měl několik nesporných výhod. Čtěte více: 5 důvodů, proč se zúčastnit druhého pilíře 

Řešením může být například třetí pilíř, kde je možné investovat do akcií, většina lidí však stále volí konzervativnější investiční strategii. A akciové penzijní fondy stejně peníze investují především v zahraničí, nikoliv na pražském akciovém trhu, který nemusí být, vzhledem k minulému vývoji, pro investory zcela bezpečný.

4. Přístup firem

Jak už bylo naznačeno v bodě 1, pražská burza nebyla pro investora bezpečným místem. Důvodem může být také přístup místních firem, které burzu využívaly jako možnost, kde doslova „vydojí“ drobné investory. Zajímavé bylo například jednání společnosti AAA Auto, která na burzu vstupovala za cenu 55 Kč za akcii. Téměř okamžitě po vstupu však akcie začaly klesat. Peníze totiž společnost využila na expanzi do zahraniční, která však dopadla katastrofálně – Áčka se propadla do hluboké ztráty s tím, že se akcie smrskly i na méně než 10 Kč. Za této situace začal akcie nakupovat tehdejší vlastník Anthony Denny, který tak v podstatě získal akcie své společnosti za pětinu ceny, kterou od investorů obdržel. Poté chtěl Denny odejít z trhu a začal odkupovat akcie za cenu 23,30 Kč za kus.

V případě, že jste na tuto nabídku nepřistoupili, mohli jste vydělat – někteří minoritní investoři totiž nechtěli na tuto cenu přistoupit a zahájili mohutnou právní bitvu s touto společnosti. Nakonec společnost koupila zahraniční investiční fond Abris Capital, který za akcii nabídl 94 Kč. Akcionáři tak mohli výrazně své akcie zhodnotit: Tak už je to venku, AAA Auto kupuje Abris Capital. S kolegou jsme na tomhle dealu solidně vydělali za ten rok a půl, kdy jsme nastoupili. Nebylo to vůbec jednoduchý, ba naopak, byla to obrovská právní bitva, která nás stála randál na právnících. Myslím, že by nám mohli být celkem vděční ostatní minoritní akcionáři, kterým jsme vydělali hodně peněz a oni měli freeride, uvedl investor Jan Bárta ve svém blogu, načež se v diskuzích setkal s děkovnými komentáři. Pro Dennyho se ale jednalo o obchod snů – své akcie prodal na burze za 55 Kč, poté je začal skupovat za 10 Kč a nakonec je prodal Abrisu za 94 Kč. 

Zajímavý také byl vstup společnosti NWR, kdy se podle některých analytiků prostřednictvím intenzivní mediální masáže podařilo vyvolat dojem, že uhlí je jistotou a jeho cena dále poroste. Akcie NWR zamířily i na 700 Kč. Dnes jsou akcie k dispozici za přibližně 0,3 Kč. Kdo tedy koupil akcie za upisovací cenu 457 Kč a držel je do dnešních dní, ten „prodělal“ kalhoty. 

Jako další příklad si můžeme uvést společnost O2, která se od předkrizových úrovní postupně propadá. Majoritu ve společnosti získala společnost PPF, která si ze společnosti O2 vytáhla půjčku, jež však vedla k prudkému propadu hodnoty společnosti – drobní akcionáři ji tak nepovažují za příliš výhodnou.

widgety

5. Obchoduje se stále méně

Body 1–4 vedou k tomu, že od roku 2007 setrvale klesají objemy obchodů na pražské burze. Zatímco v roce 2007 přesáhly hodnotu 1 bil. Kč, v roce 2014 dosáhly pouhých 153 miliard korun. Důvody jsou stejné jako v předešlém roce, a sice nižší zájem investorů především ze zahraničí, což je dáno mimo jiné nabídkou na pražské burze, která se snižuje, co se likvidních a velkých titulů týče, řekl analytik z J&T Banky Milan Vaníček. Uvidíme, jaký bude vývoj v roce 2015, nic výrazně skvělého se ale nerýsuje. 

Stane se podle vás pražská burza znovu cílem investorů, nebo její dny jsou sečteny a obchody budou dále propadat?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 4. 2015 9:06