Hlavní navigace

3 mýty o zlatě. Vyplatí se ho nakupovat?

30. 9. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Isifa
Ohledně zlata panují nejrůznější mýty. Zeptali jsme se také analytiků na jejich názory ohledně vývoje cen.

Před rokem jsme publikovali článek 3 důvody, proč cena zlata poroste. Od té doby ceny zlata stagnují či jen mírně klesaly. Na druhé straně vám ale zlato přesto mohlo vydělat. Česká národní banka totiž v listopadu zahájila devizové intervence, které korunu vůči euru oslabily o více než 5 %.

Kurzový výnos vám také zvyšovalo oslabování eura vůči dolaru. Znamenalo to, že zlato vám mohlo přinést zajímavý výnos, kdy výrazně překonalo i nejlepší termínované vklady. Ukazuje se, že zlato je vhodnou pojistkou v dobách, kdy centrální banky znehodnocují měny a lidem tím snižují kupní sílu. Ohledně zlata však panují i některé mýty, které je dobré si rozebrat.


Autor: trhy.mesec.cz

V posledních 6 měsících jsou ceny stabilní

Mýtus 1: Podle analytiků je dobrý čas k nákupu

U zlata se také můžou velmi lišit názory jednotlivých analytiků. Například analytici, kteří se zaměřují na akcie, vám budou tvrdit, že komoditám nevěří – ceny akcií přece rostou, lze na nich vydělat mnohem více. Analytici, kteří se věnují komoditám, vám ale můžou tvrdit něco jiného.

Někteří ekonomičtí profesoři a zastánci rakouské ekonomické školy zase budou toho názoru, že cena zlaté unce může dosáhnout kvůli měnové politice centrálních bank i milion dolarů. Čtěte: Může být unce zlata za milión dolarů?

Problémem je, že novináři, ale i někteří analytici publikují o komoditách především v dobách, kdy ceny dosahují svých vrcholů, logicky poté přichází fáze splasknutí bubliny. Většina nových investorů tak na komoditách, ale i zlatu prodělá.

Mýtus 2: Zlato je jediná ochrana proti inflaci

Zlato se také označuje jako jediná ochrana proti inflaci. To ale není pravda, tuhle funkci také můžou plnit akcie. S vlastnictvím akcie se stáváte „pomyslnými vlastníky“ nejen know-how firmy, ale také strojů, zařízení a budov, které společnost používá a má je ve vlastnictví. Jedná se o trvalé hodnoty. Pokud by tedy přišla vysoká inflace, pak se jí akcie přizpůsobí a jejich hodnota poroste. Tuto funkci neplní ani státní dluhopisy, kde se může stát, především u dlouhodobějších dluhopisů, že vám inflace dostane reálný výnos do záporu. 

Je potřeba také uvědomit si, že zlato vám žádné hodnoty v čase nepřináší, je to jen fyzické vlastnictví určitého zboží. Zatímco v případě nákupu akcií to může být opačné – zaměstnanci a manažeři se neustále snaží zvyšovat své zisky, a to prostřednictvím produkce stále dokonalejších výrobků s vyšší produktivitou práce.

Mýtus 3: Zlato vám nemůže vzít stát

Existuje také rozšířený názor, že vás zlato může uchránit před špatnými politickými rozhodnutími. Bohužel Československo si prošlo smutným dějinným obdobím, kdy akcioví majitelé přišli kvůli znárodnění podniků často o veškerý svůj majetek. Zdá se tedy, že lidé, kteří měli zlato, tak mohli do zahraniční utéct alespoň s nějakou hodnotou.

Zlato vám však také může být znárodněno, a to dokonce i v zemích, které se označují jako demokratické s tržním hospodářstvím. Příkladem můžou být Spojené státy, kde zlato znárodnil prezident Roosevelt. Čtěte více: Spojené státy dvakrát zbankrotovaly. Stane se to potřetí?

Problémem je také, jak zlato skladovat. V případě, že ho skladujete v bankovním trezoru, pak se k němu nejspíše v případě krachu banky nedostanete. Čtěte: Mám bankovní schránku a banka zkrachovala. Co mám dělat?

Není také pravda, že zlato nahradí papírové peníze v dobách krize. Je potřeba si uvědomit, že zlato je sice lehko přenositelné, zároveň je však velmi obtížné kontrolovat jeho kvalitu a pro potřeby běžného obchodu se nehodí. Když například byla v Jugoslávii hyperinflace, pak se jako platidlo používaly německé marky a poté cigarety, nikoliv zlato. Čtěte více: 20 let od nejděsivější hyperinflace v Evropě

Investovat tedy do zlata?

Na téma investice do zlata jsme oslovili tři analytiky – Michalu Moravcovou, která je analytičkou finančních trhů společnosti BOSSA.CZ, Petra Gabka, hlavního ekonoma GE Money Bank a Lukáše Kovandu, analytika finanční skupiny ROKLEN.

Čím je ovlivněná současná rekordně nízká cena zlata? 

Moravcová: Současná nízká cena zlata je ovlivněna třemi hlavními faktory. Prvním z nich je absence strachu a nejistoty mezi investory, kteří tuto komoditu přezdívají jako „bezpečný přístav“, do něhož utíkají právě v situacích, kdy svět ohrožují negativní zprávy, a to jak ekonomické, tak i geopolitické. Krizi na Ukrajině a na Středním východě nyní finanční trhy vnímají jako lokální problémy, jež výrazněji neohrožují globální ekonomiku. Dalším důvodem poklesu ceny zlata je posilující americký dolar, který vůči euru přes léto vzrostl až o 9 procent. Cena zlata a cena amerického dolaru jsou obecně v negativní korelaci. To znamená, že když dolar posiluje, zlato oslabuje a naopak. Je to z toho důvodu, že silnější dolar dělá zlato dražším a naopak slabší dolar levnějším. Posledním argumentem je nízká hladina inflace v rozvinutých zemích. Jedním z hlavních úkolů zlata je totiž kromě ochrany investora před nebezpečím i funkce uchovatele hodnoty v čase, kdy peníze ztrácejí svou hodnotu (vysoká inflace). Z tohoto úhlu pohledu rovněž není důvod momentálně zlato nakupovat.

Gabko: Cena zlata se do jisté míry vyvíjí podle ekonomiky. Jelikož je zlato jakousi záchranou v dobách ekonomických recesí, je poměrně logické, že s ekonomickým růstem cena zlata klesla. Pokud se podíváme nedaleko do minulosti, kdy zlato stálo zhruba 2000 dolarů za trojskou unci, je jasné, že na zlatě byla vytvořena malá bublina, která dříve nebo později musela splasknout.

Kovanda: Cenu zlata momentálně sráží dolů primárně optimistická nálada na finančních trzích. Ty zjevně v sílící míře míní, že americká centrální banka dokáže opustit svůj nekonvenční režim poskytování likvidity – třetí vlnu kvantitativního uvolňování –, aniž by zažehla jakýkoli významnější růst inflace. Zlato bylo totiž v uplynulých letech poptáváno jako pojistka proti nezkrotitelnému růstu cenové hladiny. Problém je však v tom, že k inflaci dochází, byť se netýká statků a služeb obsažených v typickém spotřebitelském koši. Vlivem nekonvenčních kroků centrálních bank totiž rostou kupříkladu kursy akcií, aniž by se přitom odpovídajícím způsobem zlepšovala obecná ekonomická prosperita. Růst kursů akcií totiž není výsledkem růstu produktivity firem. Je mnohem spíše výsledkem přesunu kapitálu do neproduktivní, finanční sféry. Firmy a korporace neinvestují do inovací, do zvyšování produktivity, ani do zaměstnanců, nýbrž „šponují“ kursy akcií vzhůru například praxí zpětného odkupu vlastních akcií, která v posledních letech zhoubně rozbujela. Umožňuje ji ale právě nekonvenční měnová politika centrálních bank, zejména té americké, která při uvádění druhé vlny kvantitativního uvolňování v roce 2010 jasně deklarovala, že v prostředí nízkých úrokových sazeb hodlá iniciovat růst cen akcií. Proč by tedy firmy investovaly jinde, když si mohou levně půjčit na své vlastní akcie, které tím s podporou centrální banky vyženou vzhůru (za což jejich managementy navíc shrábnou pohádkové bonusy, zcela bezrizikově, ovšem také bez přínosu širší ekonomice v podobě růstu produktivity a plnohodnotné zaměstnanosti)?

Kdo v této otázce podle vás odpovídal nejrozumněji?

Považujete tedy investici do zlata při současných cenách za správnou? 

Moravcová: Pro další vývoj ceny zlata bude klíčové, jak tato komodita zabojuje s psychologickou hodnotou a kulatým číslem 1200 USD za trójskou unci případně s loňskými minimy na úrovni 1 800 USD za unci. V případě, že se nad těmito hodnotami cena zlata neudrží a propadne pod ně, lze očekávat další pokles ceny zlata, a to postupně k úrovním 1150, 1080, 1050 USD za unci, případně až k číslu 1 000 USD za unci. Naopak prokáže-li nyní zlato svoji sílu a udrží se nad hodnotou 1 200 USD za unci, prokáže se psychologický význam tohoto čísla a potvrdí se fakt, že cena zlata pod tuto hodnotu nechce klesnout. Cena 1 200 USD za trojskou unci by se pak potvrdila jako vhodnou a férovou úrovní pro nákup zlata.

Gabko: To záleží, co kdo od investice do zlata čeká. Pokud to má být rozložení dlouhodobých investic, pak je zlato určitě správnou volbou, způsoby, jak investovat do zlata, se ale různí. Spekulaci ať si zváží každý sám.

Kovanda: Nerad poskytuji jakékoli explicitní nápovědy či dokonce rady k investování. Nechť si čtenář na základě výše uvedeného udělá názor sám. Opakuji, že podle mě stále nejsme v podmínkách, kdy by už byla investice do zlata zcela neopodstatněná. To však nevylučuje, že jeho cena zejména krátkodobě až střednědobě může nadále klesat.

Kdo v této otázce podle vás odpovídal nejrozumněji?

  • Michala Moravcová, analytička finančních trhů společnosti BOSSA
    23 %
  • Petr Gabko, hlavní ekonom GE Money Bank
    24 %
  • Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
    53 %

Jak byste nakupovali zlato? (akcie firem, fyzické vlastnictví, certifikáty,…) 

Moravcová: Forma nákupu zlata závisí od cílů investora. Fyzické zlato nakupují dlouhodobí investoři, kteří spoléhají na to, že cena zlata jakožto vzácného a vyčerpatelného kovu bude z dlouhodobého hlediska růst. Takováto forma investice je rovněž jistou formou zabezpečení vůči jakýmkoliv negativním událostem/katastrofám v budoucnu. Certifikáty obecně slouží pro krátkodobé obchodníky, kteří spekulují na změny ceny zlata v kratších časových rámcích v podobě minut, hodin, dní, týdnů, maximálně však měsíců. Navíc u tohoto typu nákupu zlata lze využít finanční páky, která snižuje požadavky na kapitál investora. Investice do zlata jako takového nepřináší investorům žádný výnos v podobě úroku nebo dividendy. Tento negativní faktor kompenzují právě investice do akcií firem těžařských společností v případě, že se investorům vyplácejí dividendy. Tržby a zisky těchto firem závisejí hlavně na vývoji ceny zlata, proto hodnota těchto akcií silně koreluje se zlatem. Avšak tato investice bývá v zásadě hodně riziková, protože ceny akcií často rostou nebo klesají mnohem výrazněji než cena samotného zlata, jsou tedy volatilnější. Navíc v aktuální situaci, kdy je cena zlata pro mnohé společnosti na úrovni produkčních nákladů, může další pokles její ceny přivést některé společnosti do krachu a naši investici v takovémto případě zmařit.  Proto je potřeba velmi pečlivě vybírat konkrétní těžařské firmy, což pro nezkušeného investora může být komplikovaný úkol.

skoleni_15_4

Gabko: To velmi záleží, co od investice investor očekává. Investiční zlato je skvělou pojistkou proti depreciaci měny i ekonomiky, je to přeci jen „reálné“ aktivum, které ale postrádá likviditu kapitálových trhů a investor musí počítat i s tím, že za jeho nákup zaplatí vyšší provizi, než v případě např. certifikátů. Certifikáty a akcie firem už jsou spjaty s rizikem emitující firmy, jsou ale o poznání likvidnější než fyzické zlato.

Kovanda: Hlavní výhodu investice do zlata spatřuji v tom, že fyzicky vlastníte substanci, která si svoji hodnotu prokazatelně drží již celá tisíciletí. Tato výhoda je podle mě natolik silná, že při optimálním zastoupení zlata v portfoliu vyváží jasné nevýhody investice do drahého kovu, zejména pochopitelně to, že zlato nenese žádný úrok, dividendu, ani jiný druh kapitálového příjmu. Pokud investujeme do akcií producentů zlata nebo do certifikátu, o klíčovou výhodu zlata se připravujeme. Jsem tedy pro investici do fyzického zlata, která bude součástí vhodně namíchaného investičního portfolia.

Kdo v této otázce podle vás odpovídal nejrozumněji?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).