3 ekonomická opatření, která potáhnou Německo ke dnu

Německá ekonomika byla v posledních letech symbolem hospodářského úspěchu a zvyšování mezd. Velmi rychle se to ale může změnit. Německu hrozí období temna.

Německá ekonomika byla v posledních letech tahounem evropského regionu. Reformy, které byly uskutečněny v minulosti, především na trhu práce a v sociálním systému, vedly k vyšší konkurenceschopnosti Německa. Sklízet „úrodu“ mohlo Německo v posledních „krizových“ letech. O německých reformách čtěte: Osekání sociálních dávek přineslo Německu prosperitu. Můžeme se přiučit?.

Zatímco země na jihu trpěly permanentně krizí, Německu se dařilo a zaznamenalo podstatně vyšší hospodářský růst než naše ekonomika.

Naděje některých našich ekonomů a politiků, že bude docházet ke konvergenci s Německem a jednoho dne se možná dočkáme i německých mezd, se tak velmi rychle rozplynula. K tématu čtěte také: Do tří let by měl být průměrný plat 30 tisíc korun. Doženeme Německo?

Růst HDP v jednotlivých letech v České republice a Německu
Země 2010 2011 2012 2013
Česká republika 2.5  1.8  –1.0  –0.9 
Německo 4.0  3.3  0.7  0.4 

To se ale může velmi brzo změnit. Německo nejen, že zastavilo svoje reformní úsilí, dochází také k prosazování některých opatření, která se můžou velmi negativně projevit na dalším hospodářském vývoji země.

1. Minimální mzda 8,5 euro na hodinu

Od 1. ledna 2015 má platit v Německu minimální mzda ve výši 8,5 euro. U nás je přitom minimální mzda více než čtvrtinová.

Někteří analytici před minimální mzdou varují. Minimální mzda je natolik ekonomicky nesmyslná, že i dneska člověk, alespoň trochu ekonomicky vzdělaný, může mluvit v současné době o nějaké prospěšnosti. Minimální mzda je nesmysl, protože pokud jsme méně produktivní než je výše minimální mzdy, tak ztratíte práci. Minimální mzda je tak jeden z efektivních způsobů, jak zvýšit nezaměstnanost, uvedl Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers v rozhovoru.

Je paradoxem, že Brychta upozorňoval, že právě v Německu žádná minimální mzda neexistovala, to se ale bohužel změní. V současnosti například nenajdeme minimální mzdu v jednom z nejbohatších států na světě – Švýcarsku. Minimální mzda zde také byla odmítnuta prostřednictvím referenda.

Analytici varují, že vznik minimální mzdy zastaví trend nízké nezaměstnanosti a zasáhne především nejchudší a méně kvalifikovanou pracovní sílu. Pokud například zaměstnavatel může svého zaměstnance zaplatit jen částkou 7 eur na hodinu, pak takové pracovní místo nevznikne, ač by zaměstnanec sám rád za tuto mzdu pracoval. Minimální mzda pomůže jen malé části lidí, kteří se nacházejí blízko hranice 8,5 eur za hodinu, větší část nízkokvalifikovaných pracovních míst ale zanikne, což by mohlo vést k vyšší nezaměstnanosti.

Že minimální mzda vede k vyšší nezaměstnanosti, dokazují také ekonomové: V 21 zemích EU, které ji mají, činí průměrná míra nezaměstnanosti 11,8 %. Zatímco v ostatních státech je to zhruba o třetinu méně – 7,9 %, uvádí například americký profesor Steve H. Hanke. Vyšší nezaměstnanost tak bude znamenat nižší příjmy z odvodu na zaměstnance a vyšší výdaje na jejich sociální ochranu.

Vyšší pracovní náklady také firmy nepromítnou do snižení svých zisků, ale především do cen svých výrobků. Hrozí to například v maloobchodě, kde nejspíše dojde ke zdražování potravin – přeshraniční nákupy kvůli levnějším německým potravinám se tak můžou stát minulostí. Ve větší výhodě také budou firmy, které budou poskytovat černou práci, kde žádná „minimální mzda“ neexistuje. 

2. Důchod v 63 letech

Nová vláda přichystala pro téměř 240 000 Němců pěkný dárek. Budou moci odejít do důchodů v příštím roce. Zatímco v západních a jižních zemích Evropy, především těch postižených současnou hospodářskou krizí, dochází k prodlužování odchodu do důchodu, Německo je výjimkou. Věk odchodu do důchodu se zde snižuje. Systém by jistě fungoval, kdyby porodnost zde byla obdobná, alespoň jako před 50 lety. Němců se ale více nerodí, mají stejné demografické problémy jako u nás.

Populace bude podle německého statistického úřadu stárnout, dojde také ale k prodloužení věku dožití. Znamená to, že důchodců bude více a budou také pobírat důchod podstatně déle.

Jak se změní německý populační strom v roce 2050?
Autor: Německý statistický úřad

Jak se změní německý populační strom v roce 2050?

Lidí bude stále méně – v roce 2050 má podle výzkumu OSN být Němců jen něco kolem 70 milionů (přibližně o 10 milionů méně). Tento trend nezvrátí ani populační přírůstky ze strany imigrantů. 

Problémem to nebude ale jen pro důchodový systém, v současné době firmy varují, že můžou přijít o vysoce kvalifikované pracovníky. Mnoho zaměstnanců nyní zjišťuje, jestli by mohli odejít do penze v 63 letech bez srážky z důchodu. Dělám si velké starosti, že nakonec odejde mnoho pracujících předčasně, řekl nedávno prezident Německé obchodní a průmyslové komory Eric Schweitzer.

Nejvíce se o kvalifikované pracovníky podle personální agentury Randstad bojí firmy ve zpracovatelském průmyslů. Podle šéfa německé Bundesbanky Jense Weidmanna se výrazně zhorší situace na trhu práce, což se také projeví na výkonu německé ekonomiky, která by měla růst o 0,5 % HDP každým rokem méně.

3. Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie, především ze solárních zdrojů, způsobily v České republice značné zdražení elektřiny. Bohužel obdobnou cestou dotování „zelené“ elektřiny se vydalo také Německo. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě zde prudce roste, zaměstnanost v tomto oboru přitom spíše stagnuje.

Studie německého ministerstva hospodářství připouští, že drahá energie, kvůli dotacím pro obnovitelné zdroje, snižuje kupní sílu obyvatel. „Ceny energie, které se v roce 2012 zvýšily především pro domácnosti, vedly k přesunům spotřeby jak mezi jednotlivými druhy energií, tak mezi ostatními druhy spotřebovávaných zboží a služeb,“ uvádí ministerská zpráva.

Kromě výrazně vyšších výdajům za elektrickou energii ale Němcům také hrozí výrazně horší scénáře. Německo se také rozhodlo postupně uzavírat jaderné elektrárny, které dodávají do sítě elektřinu plynule. Výpadky v produkci mají nahradit zelené zdroje, především solární elektrárny a větrné turbíny, jejich hlavní nevýhodou je nejen nerentabilita při tržních cenách, ale hlavně nestálost dodávek. Zemi tak reálně hrozí blackouty. K tématu také čtěte: Nová realita: blackouty a dražší elektřina

widgety

Jediným způsobem, jak zabránit blackoutům, tak bude vystavět rezervní elektrárny, které by výpadky v produkci elektřiny vyrovnávaly. Je možné, že k stavbě těchto rezervních elektráren přikročí samotná spolková vláda. Znamená to, že na trh energetiky vstoupí stát, rezervní elektrárny se také nejspíše promítnou do cen elektrické energie, která bude dražší. Problémy nejsou vzdáleným scénářem, ale mají nastat už v letech 2017 a 2018, kdy reálně hrozí blackouty.

Jaké další nesmysly podle vás podnikají Němci? A povedou k pádu silného německého hospodářství? Napište nám do diskuze

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 9. 2014 5:25